Ubass - basový ukulele- jsem objevil na nahrávce skupiny Walk off the Earth a v tu chvíli jsem věděl, že bez něj dál nemůžu žít. V nadšení mě trochu přibrzdila cena nástrojů Kala (od 10 tisíc vejš), proto jsem vesele zavýskal, že si Thomann nechal vyrobit svoje vlastní za míň jak polovic. Černý tranzit přivezl balíček promptně a už jsem hrdým majitele Harley Benton Ubass. Protože nemám žádné srovnání s jiným podobným nástrojem, omezím se pouze na subjektivní dojmy.
Nástroj
Nástroj je ve velikosti dětský kytary - půlky (mensura 54cm) , což se ukázalo jako výhodný, protože futrál tohoto rozměru stojí pár korun (přesně 270 korun ) Samotnej nástroj je překvapivě slušně provedenej, smrkovej top, mahagonový tělo, mahagonovej krk s 20 pražci s regulovatelnou výztuhou (podle mě zbytečně) a osazen speciálními silikonovými strunami, mechanikou pro Ubassy a piezosnímačem Fishman se zabudovanou ladičkou a preampem s třípásmovou korekcí, napájenou dvěma CR2032, což může (pokud zapomenete ladičku vypnout) způsobit jistou komplikaci, nicméně pořád je tu možnost v nouzi vykrást ladičky spoluhráčů.
Hratelnost
Nástroj je v ladění EADG, což je pro nedouky, jako jsem já, fajn. Struny maji ze začátku tendenci se brutálně rozlaďovat, u struny A už jsem udělal tři kompletní otočky trnu mechaniky, ale vytahování strun se postupně snižuje. Každopádně bambule struny namotaný kolem koliku ve dvou vrstvách vypadá lehce odpudivě. Krk je příjemnej na hraní, což ale nemůžu říct o strunách, který se protivně lepí na prsty i trsátko a jsou příčinou nepřesností v rytmu a to nejen protože jsem nešikovný basista. Zkusím to při nejbližší příležitosti porovnat s černými strunami na Ubasu Kala v kytary.cz. Po chvili trénování jsem byl schopnej zahrát většinu svejch primitivních basovejch linek, aniž bych udělal v songu víc než 5 chyb ) Nicméně starýho psa novejm kouskům nenaučíš, musím na to furt čumět, po paměti to zatím nejde.
Zvuk
Na sucho má nástroj zvuk jako kufr s nataženou prádelní šňurou, po zapnutí do aparátu (kombo Roland Cube Bass 30) mě překvapila mohutnost basovýho zvuk z tak malýho nástroje a pocit se posunul někam mezi nazvučenej kontrabas a bítlsáckou Hofnerku. Zároveň ale nástroj produkuje množství pazvuků, slyšitelný je zejména zmíněný "lepení" strun na prsty pravý ruky a je nekompromisní k netrefování levou rukou, neodpustí nic, každou chybu trestá slyšitelným zavrzáním o pražce.
S kapelou
Byla ve mě malá dušička, když jsem Ubas vybalil ve zkušebně proti bicím, kytaře, elektrickejm sedmistrunnejm houslím a třem vokálům v místnosti 4x4 metry. Ovšem přišlo velký překvapení - zvuk krásně prolejzal kapelou (pouze integrovanej kompresor, jinak všechno rovně, bez efektů) kravál kapely v pohodě pohltil pazvuky, zůstal jen ten hutnej spodek a co mě šokovalo nejvíc - bez zpětný vazby a to jsem s tím ubasem seděl půl metru od komba (měl jsem ho položený vedle sebe vlevo na lavici na který jsem seděl. Vazbu jsem tomu vnutil až když jsem ubass strčil bezprostředně před kombo. Takže do hospody bez obav, jak to bude na podiu se uvidí za tejden.
Závěr z prvních dojmů
Na nahrávání to teda moc není, ale pokud se vyřeší problém se strunami, přestávám se vláčet do hospod s JazzBasem
nahrávky příště, to be continued....