Pedulla MVP Amber Limited Edition
Rok výroby: 2007
Země původu: U.S.A.
Cena: £ 5150, tedy cca 160.000,- Kč
Popis, parametry, konstrukce
Jedná se o baskytaru moderního ražení. Rozhodně není bez zajímavosti, že byla vyrobena na zakázku pro Johna Claytona, skvělého muzikanta, aranžéra, skladatele, pedagoga z americké Berklee College of Music a v neposlední řadě držitele ceny Grammy Aword. Jeho podpis se skví i na přední straně hlavy nástroje.
Baskytara má průchozí krk a přilepená křídla těla jsou je z AAAAA obláčkového javoru (ano, počítáte správně, 5 A tam je, čím víc A, tím víc Adidas), stejný materiál je použitý i pro přeplátování hlavy. Zajímavé je, že tento luxusní materiál je v celé tloušťce těla a je použitý i jako kryt na elektroniku. Barevné provedení je Amber, tedy jantarová žlutooranžová barva. Transparentní lak je polyesterový ve vysokém lesku. Vzhled je úžasný, to mě na baskytaře okamžitě uchvátilo.
Stejným způsobem ošetřený průchozí krk je také z javoru, je ze tří dílů a ty krajní jsou z opět z luxusního javoru, tentokrát žíhaného.
Hmatník je černočerného ebenu, což je rovněž luxusní materiál, orientační značky nemohou být z ničeho jiného než z pravé perleti.
Hmatník nese dvě oktávy, tedy 24 pražců. Teď ale tady opravdu uvažuju, zda basa byla vážně vyrobena v USA a nebo v Číně, protože ty pražce určitě zapravoval Číňan. Ožralej. Protože to snad ani jinak není možný. Málem jsem si o ně rozřízl ruku, nekecám. Fakt nechápu. Kdyby to byla čínská sra*ka za dvojku, tak nad tím možná mávnu rukou, ale u basy za sto šedesát litrů? To jako fakt? To mi prostě hlava nebere, jak tohle někdo mohl pustit z dílny ven? Tohle se dneska už nevidí ani na basách za šest tisíc, a tady takováhle prasárna? Sorry jako.
Veškerý hardware, tedy i mechaniky na hlavě jsou vyvedeny ve zlaté barvě, což normálně moc rád nemám, ale zde je to velice vkusné a elegantní, krásně se to k nástroji hodí. Mechaniky na sobě nesou logo MVP. Jsou malé, lehké, uzavřené.
Dokonce i vrut držící krytku výztuhy je zlatý, v tomto ohledu se myslelo na všechno. Ale tu krytku jsem radši fakt neměl sundávat, to, co jsem tam nalezl, mě nepotěšilo, a vás to asi taky nepotěší. Co to sakra je? Ne, sorry, na to fakt klíč nemám.
Tedy, abych to uvedl na pravou míru, nedostal jsem ho na zápůjčku s basou, ale jinak existuje, ale běda vám, jak ho ztratíte, tak jste v zadeli jak Baťa s dřevákama. Děsný problém tam dát obvyklý šestihran na imbus klíč. Kdyby tam alespoň byla drážka na křížový nebo plochý šroubovák, ale čtyřhran? Docela úlet. Mimochodem dírka vrutu držícího krytku taky není zrovna ve středu toho vybrání, a ty zbytky leštící pasty by tam taky být nemusely, přestože jsou schované za krytkou. Je to drobnost, mně ale vyvstává na mysl úplně jiné slovo, a tím slovem je šlendrián, těžko bych hledal slovo vhodnější.
Když už jsem v tom kritizování, tak to sfouknu všechno najednou. Z čeho jsem rozpačitý, je provedení krytu elektroniky. Je to masívní kus dřeva, který v zásadě ubírá rezonanční hmotu dřeva, ale jinak nemůžu úplně říct, že by se mi toto řešení nelíbilo. Co se mi líbí méně, je použití vrutů k přichycení této části, ale naštěstí tyto vruty mají poměrně velký průměr, při citlivém zacházení nedojde ke stržení závitu v těle, ale bez šroubováku a nějakého toho času baterii nevyměníte.
Co se mi líbí ještě méně, je vytření šachty a zadní strany krytu nějakou stínící barvou, působí to na mě minimálně nevzhledně, zkrátka nic moc hezkého to není, ač opět při provozu to není vidět. Elektronika je zapojena úhledně, tam žádné nedostatky neshledávám.
Aktivní elektronika je třípásmová, ale každopádně unikátní, nebo neobvyklá, chcete-li. Je od firmy Bartolini, stejně jako soapbar snímače.
Blízko snímačů se nachází ovladač celkové hlasitosti, pod ním je poměr snímačů a následují dva potenciometry pro basy a výšky. Potenciometry mají příjemně tuhý chod, jak to mám rád, a také aretaci ve střední poloze. Mluvil jsem o tom, že elektronika je třípásmová. Středy ovšem reprezentuje jen dvoupolohový přepínač, který umožňuje jen přidat nebo ubrat středy, to je jeho zamýšlené chování. Ano, zdálo by se pak, že střední poloha úplně chybí. Jen zdánlivě. Středy je totiž možné dále přizpůsobit přímo na aktivní elektronice pomocí trimrů. Páčkový přepínač je úplně obyčejný a je nejjednodušším možným způsobem zapojený, takže oba trimry dělají to samé. Nastavují úroveň středů, frekvenci možno měnit není, předpokládám, že bude někde na hodnotě 500 nebo 600 Hz. Tedy pomocí trimrů je vlastně možno udělat i střední hodnotu, nebo v každé ze dvou poloh mít zesílení či ubrání středů, jen zkrátka vždy o jinou hodnotu. Můžete vlastně i prohodit logiku na páčce, tedy zda nahoru se budou středy přidávat a dolů ubírat, či obráceně. Nevím, zda se vám toto řešení středů líbí, mně celkem ano. Jedním cvaknutím získám zvuk vhodný na slap, tedy s radikálním ubráním středů, druhým cvaknutím pak zvuk s výraznými středy prokousávající se kapelou jako vetřelec hrudníkem. Třetí trimr na středovém černém modulu pak nastavuje celkovou hlasitost. Baskytara mi velmi přebuzovala vstup, má hodně silný výstup, dal jsem ten trimr na nejnižší hodnotu a i tak je ten zvuk stále ještě hodně silný. Trochu pomohlo zapuštění snímačů víc do těla.
Kobylka je masívní a dobře štelovatelná, má dokonce možnost změny rozteče strun, což je příjemný bonus.
Baskytara váží 4,2 kg a na popruhu trochu přepadává na hlavu, což jsem tak úplně díky lehkým mechanikám nečekal. Ale ono to asi bude tím menším tělem, a tedy i menší vzdáleností rolen na popruh. Padá až do vodorovné polohy, ale jestli si basu někdo pověsí jako třeba Wojtek Pilichowski, pak bude spokojen.
Zvuk
Zvuk má očekávatelně moderní charakter a je velice variabilní, a to nejen díky přepínači středů a aktivní elektronice, ale i díky jednotlivým polohám snímačů. Dostanete všechno. Od sametového brumly po štěkajícího rotvajlera. Není-li řečeno jinak, následující nahrávky jsou provedeny rovnou do zvukové karty, jen normalizovány, jinak ponechány bez úprav. Korekce basů a výšek na baskytaře jsem nechal ve středové pozici, a jelikož přepínač středů funguje ve dvou stavech, ubráno/přidáno, nahrál jsem obě verze. Hráno vždy nad aktivním snímačem, v případě obou hráno mezi nimi. Použité struny jsou niklované Elixiry v perfektním stavu.
Nejprve opět "povinné" nahrávky
Snímač u krku – středy ubrané
Snímač u krku – středy přidané
Oba snímače – středy ubrané
Oba snímače – středy přidané
Snímač u kobylky – středy ubrané
Snímač u kobylky – středy přidané
Bonusové nahrávky
Slap – středy ubrané
Slap – středy přidané
Baskytaře hodně sedí průraznější nastavení. Oblíbil jsem si zvuk oba snímače naplno, s přidanými středy a stejně tak na 1/2 přidanými basy a na 1/3 přidanými výškami, prostě pevný vrčák.
Abych pro vás alespoň trochu nasimuloval zvuk přes aparát, prohnal jsem předchozí nahrávku softwarem AmpliTube 4 se zapnutou simulací kompletního aparátu snímaného mikrofony.
Nahrávka "mého" zvuku přes AmpliTube
Hodnocení
Luxus, luxus a zase luxus. Špičkové materiály, top hardware, skvělý zvuk, výtečné zpracování, tedy alespoň na pohled. Ostré hrany pražců mně z toho vadí nejvíc, to je slušný faul u takto drahého nástroje. Nepochopitelně nestandardní je štelování výztuhy krku, kde jste bez speciálního klíče namydlení, neuděláte nic. Nedostatky jsou skryté pod povrchem, za ty peníze bych očekával daleko preciznější práci nejen na pražcích, ale i třeba na krytce výztuhy a také bych rád viděl lepší řešení stínění prostoru elektroniky, které by působilo estetičtějším dojmem a doplňovalo pocit z takto luxusně se tvářícího nástroje. Tohle mně přijde odfláknuté, ňák to napatláme, však ono to stejně nebude vidět, což sráží dojem z jinak skvělé a nádherné baskytary.
A ještě nějaký ten "travní standard"...
