Neuser Courage Fretless
Rok výroby: 2002
Země původu: Finsko/Slovensko
Původní cena těchto nástrojů byla 6.000 $ až 8.000 $
Popis, parametry, konstrukce
Finsko-slovenská firma Neuser už nějaký čas neexistuje, webové stránky jsou zrušené, informace se tedy dohledávají těžko. Trochu pomohl článek z Muzikusu. Hlavním tvůrcem nástrojů, který dal i jméno značce, je Robert Neuszer, který nyní funguje víceméně už jen jako opravář hudebních nástrojů.
Baskytara má průchozí krk ze tří kusů javoru a dvou kusů mahagonu.
Křídla těla jsou ze 2/3 z olše a horní deska zabírající 1/3 tloušťky těla je z figurovaného javoru, tento druh se označuje jako "spalted maple" a je naprosto parádní. Proto za mě trochu škoda, že baskytara není lakovaná, je ošetřená jen olejem a voskem. Pod lakem by kresba vynikla asi daleko víc.
Tělo na zadní straně je klenuté a navíc i vybrané v místě, kde má člověk basu v sedě opřenou o trup. Je to asi ten nejvíc ergonomicky přizpůsobený nástroj, jaký jsem zatím poznal.
Šířka krku na ořechu, který je mosazný, je kompromisních 40 mm, tedy ani jazzbassový ani precižnovský, prostě na půl cesty mezi nimi. Krk je pro mě svým profilem pohodlný, přestože mám radši o malinko širší krky. Hlava je pro Neuser naprosto charakteristická a za mě teda jedna z nejošklivějších. Mechaniky v uspořádání 2+2 jsou od japonské firmy Gotoh. Přístup k výztuze krku je uložen hodně hluboko v hlavě, musel jsem pro štelování průhybu krku použít dlouhou stranu imbus klíče a na krátkou dát nástavec kvůli větší páce, abych s maticí vůbec pohnul.
Hmatník je z ebenu a místo pražců má linky z tmavší dýhy, nejsou tedy tak výrazné, ale jinak jsou pro přesnou hru naprosto dostatečné. Já jsem za jejich tmavší nenápadné provedení rád.
Snímače jsou původní firemní Neuser, což je vlastně jen rebrandovný snímač SBS od známého a oceňovaného pana Šlapáka, ale původní aktivní elektroniku někdo vyměnil za Aguilar OBP-3, z čehož moc radostí neskáču. Ne až tak kvůli Aguilaru samotnému, ale kvůli odstranění původní jistě ne špatné aktivky. Kdysi Neuser používal aktivní elektroniku od firmy EBS, později, což je i tento případ, bezpochyby špičkovou aktivku SBS opět od pana Šlapáka, čímž mě její nahrazení vadí tím víc. Co je moc pěkné, jsou dřevěné kryty šachet na elektroniku a na baterie.
Nejen kryt elektroniky, ale i kryt na baterie bohužel používá snadno strhnutelné vruty. Tedy ne, že by se strhl závit přímo na vrutu, ale závit ve dřevě bohužel velice snadno. Baterie jsou použity dokonce dvě. Šachta na aktivní elektroniku je stíněná hliníkovou fólií.
Aktivní elektronika je dvoupásmová (basy a výšky) a bohužel byl neznámým matlou, který vyměňoval elektroniku, úplně vynechán dvoupolohový přepínač, který původně dalším způsobem obohacoval zvukové možnosti. Když nic jiného, mohlo tam být alespoň přepínání aktiv/pasiv. Jinak dalšími ovladači je hlasitost a poměr snímačů. Poměr snímačů nefunguje vůbec plynule, jakmile člověk cukne na jednu nebo na druhou stranu ze středové polohy, další pohyb potenciometru je bezpředmětný a změna ve zvuku se již neděje, prakticky hraje vždy už jen jeden snímač. Je-li to dáno potenciometrem panoramy, který se nehodí k dané nové aktivce, nebo aktivní elektronikou samotnou, nedokážu posoudit.
Kobylka je dělená pro každou strunu, a je zapuštěna 1,5 cm hluboko do těla. Kameny jsou zamykatelné, protože jinak nemají vodící šroub pro štelování polohy. Tento systém nemám rád, protože neumožňuje štelovat polohu bez povolení struny a když už s tím člověk hne, tak většinou mu to ulétne víc, než chtěl, je to prostě systém k vzteku, ale jinak přenos chvění do těla díky ukotvení kamene a navíc zapuštění kobylky do těla bude jistě skvělý. Vchodka na nástrojový kabel je zapuštěna šikmo do těla, je tedy vhodněji uzpůsobena na používání rovného zakončení kabelu.
Baskytara váží jen 3,8 kg a díky malé hlavě, lehkým mechanikám a ne nijak masívnímu krku poskytuje výborné vyvážení na popruhu.
Zvuk
Baskytara už nasucho krásně mňouká, bavilo mě na ni hrát i jen tak bez zapojení. Po zapojení se ale samozřejmě ukáží i další kvality nástroje.
Jak bylo řečeno v popisné části, potenciometr poměru snímačů prakticky funguje jako přepínač, nicméně úplně mi to nevadí, ty tři zvukové roviny poskytují dostatečný základ pro tvorbu použitelného zvuku. Osobně se mi nejvíc líbí samotný kobylkový snímač kombinovaný s hrou u krku.
Následující nahrávky jsou vyvedeny rovnou do zvukovky a kromě normalizace ponechány bez úprav. Ekvalizace přímo na baskytaře byla nastavena s basy i výškami přidanými cca na 50%. Použité struny jsou nějaké neznámé roundwound ocelovky v dobrém stavu.
Snímač u krku
Oba snímače
Snímač u kobylky
Poslední nahrávku, tedy na snímač u kobylky, jsem prohnal softwarem AmpliTube se simulací basového aparátu snímaného mikrofony.
Kobylkový snímač přes AmpliTube
Hodnocení
Skvěle zpracovaný a skvěle znějící nástroj s použitými top materiály, škoda jen té výměny původní aktivní elektroniky, ta mě moc mrzí, ač i s tou novou je zvuk náramný. Kdo má rád charakter bezpražcovky s výrazným mňoukem, bude spokojen. Umravnit by ho samozřejmě šlo použitím jiných strun, ať už kovových hlazených "flatwound", tak i nylonových "tapewound" a samozřejmě zvolením kombinace snímačů a nastavením elektroniky. Vyzdvihnu i výbornou ergonomii a vyvážení na popruhu a v neposlední řadě i perfektní seřiditelnost o dosažitelný velice nízký dohmat. Původní cena je převysoká, nicméně dnes se tyto nástroje dají koupit vysloveně za hubičku, jelikož leckterý vlastník netuší, co má doma za skvost. Neekluje-li se vám tvar hlavy, jděte do toho