Xotic XJ-1T

Rok výroby: hnědá 2010, černá 2022
Země původu: Japonsko

Popis, parametry, konstrukce

Jedná se o baskytary typu Jazz Bass od americké firmy, leč vyrobeny byly v Japonsku. Klasická konstrukce se šroubovaným krkem je doplněna třípásmovou aktivní elektronikou. Hnědá baskytara má tělo z jasanu, černá z olše. Hnědé provedení se jmenuje oficiálně "Walnut Blonde" a je provedeno v polyuretanu, černé pak "Black over Ice Blue Metallic", tedy ledově modrá metalíza přestříkaná na černou. Pod modrou je ještě bílá základovka, a díky provedení "heavy relic" je to samozřejmě i vidět, a to až na dřevo, holt je to kompletně v nitru. Upřímně řečeno, hnědá je sexy, černá mě osobně nijak zvlášť neoslovila. Kdyby tam zůstala jakoby ta původní Ice Blue Metallic bez relicu, to by byla jiná.

Krk v obou případech je z javoru, hnědá má i javorový hmatník, černá pak má hmatník z palisandru. Zatímco na javorovém hmatníku jsou obyčejné černé orientační značky, tak na tom palisandrovém jsou zdánlivě bílé, ale ve skutečnosti jsou fosforeskující, ve tmě krásně nazelenale svítí. Parádní vychytávka. Pražců je 21 a jsou perfektně zapravené, ostatně ani jsem nic jiného nečekal.

Šířka krku na nultém pražci je jazzbassových 38,1 mm, což já osobně vůbec nevyhledávám, ale byl jsem překvapen, jak mi hnědý model sedí dobře do ruky, teprve až pak jsem se zaměřil na šířku krku. On totiž má o něco plnější profil než model černý, který mi už tak dobře nesedí. Ladící mechaniky jsou od firmy Hipshot, jedná se o lehoučký typ, ale hnědá má ty vyrobené v USA, černá pak "jen" licenční, nicméně je to prašť, jak uhoř, tedy žádný rozdíl mající vliv na cokoliv. Černá basa má přední stranu hlavy v provedení tzv. "matching headstock", tedy stejné provedení jako má tělo, jen bych řekl, že už tam chybí ta podkladová modrá. Povšimněte si změny loga. Původní nezapamatovatelné logo se strohým textem se změnilo na nové, vyvedené vkusným psacím písmem, nové se mi líbí rozhodně víc.

Jednocívkové snímače typu Jazz Bass jsou uloženy v dřevěných pouzdrech. U černé to vypadá na mahagon, u hnědé bych vsadil na ořech (walnut). Černá basa má snímače uvedené jako "Raw Vintage" přímo od Xoticu, hnědá pak od firmy Lindy Fralin. Hnědá má bílý perleťový pickguard (White Pearloid), černá pak provedení Shell Brown/Tortoise. Kobylka je v obou případech masívní, podobně konstruovaná, např. umožňuje volbu rozteče strun a struny lze do kobylky jen zaháknout bez protahování nějakou dírou, ale na starším hnědém kusu je to výrobek firmy Hipshot umožňující navíc protažení strun skrz tělo, na novějším černém kusu je to kobylka vlastní konstrukce přímo od Xotic.

Elektronika je v obou případech prakticky stejná. Směrem od krku je to hlasitost krkového snímače, hlasitost kobylkového snímače, tónová clona, basy, středy a výšky. Tónová clona je funkční i v aktivním režimu. Do pasívního se baskytara uvádí vytažením push/pull potenciometru krkového snímače. Push/pull potenciometr má i kobylkový snímač, na něm je tzv. S-switch, tedy zapojení snímačů v sérii, kdy je pak funkční jen jeden potenciometr hlasitosti (ten pro krkový snímač). Černá basa má oproti hnědé zdánlivě navíc ještě dva další přepínače, jeden přepíná frekvenci středů 400/800 Hz, druhý výšek 6/12 kHz.

Hnědá basa má tyto přepínače ukryté v otvoru krytu elektroniky na zadní straně těla. Aktivní elektronika operuje na 18 v a zapojena je velice úhledně. Jen místo vrutů mohl být šroubky a v těle závitová pouzdra, to bych viděl raději.

Hnědá baskytara i přes použitý severský jasan váží jen 4,18 kg, ta černá olšová dokonce jen 4,04 kg. v obou případech je vyvážení na popruhu skvělé. Jak si basu pověsíte, tak zůstane. Velice chválím.

Zvuk

Zvuk je i v tom, jaké použijete struny. Na hnědé jsou nataženy nové niklové roundwound pětačtyřicítky Sadowsky Blue Label, oproti tomu na černé hlazenky (flatwound) La Bella Low Tension Flexible Flats, charakterově velice vintage typ, tedy i zvuk je vintage, zastřený, s kratším sustainem. Oproti tomu hnědá je nabroušená bestie, pevný zvuk, mohutný tón, obrovská porce středů. Byl jsem vysloveně nadšen, a to jazzbassovému zvuku úplně neholduju. Tady jsem si opravdu užíval skvělou jízdu. Hlazenky, ač je mám rád, mi k baskytaře typu Jazz Bass moc nesedí, ne že by se nedaly použít, ale mně osobně roundy přijdou vhodnější. Podobně mi i hlazenky přijdou pocitově vhodnější na pasívní nástroj, tedy jsem k tomu přistoupil stejně při tvorbě nahrávek. Na černé base s hlazenkami jsem použil pasívní režim se skoro úplně staženou tónovou clonou, naopak u hnědé s roundy jsem přidal basy a výšky cca na 75%, středy jsem nechal v nulové poloze. Není-li uvedeno jinak, nahrávky jsou provedeny rovnou do zvukovky, jen normalizovány, jinak ponechány bez úprav. Hráno vždy nad aktivním snímačem, v případě obou pak mezi nimi.

"Povinné nahrávky"

Hnědá – krkový snímač
Hnědá – oba snímače paralelně
Hnědá – oba snímače sériově
Hnědá – kobylkový snímač

Černá – krkový snímač
Černá – oba snímače paralelně
Černá – oba snímače sériově
Černá – kobylkový snímač

Bonusové nahrávky

Hnědá ve stejném pořadí jako výše
Černá ve stejném pořadí jako výše

Udělal jsem nahrávku i se simulací aparátu, použil jsem v ní i zkreslení, a u hnědé basy hru slapem, u černé zase s trsátkem.

Hnědá se simulací aparátu
Černá se simulací aparátu

Hodnocení

Obojí provedení má cos do sebe, každopádně zpracování je stejně výtečné u obou, stejně tak kvalitní materiály, hardware a elektronika. Skvělé je vyvážení na popruhu při relativně nízké váze. Zvukově je to o tom, co komu sedí, slyšíte, že lze dostat obě polohy, jak moderní, tak vintage. v tomto případě mně roundwound struny sedí víc. Baskytara v hnědém provedení mě vysloveně nadchla, jak zvukem, tak vzhledem. Černá mě díky hodně vintage hlazenkám moc nebavila, navíc nejsem příznivcem tak značného relicu, ale sto lidí, sto chutí. V každém případě jsou to dva skvělé, profesionální nástroje. V hodnocení precloidní sestřičky XP-1T jsem konstatoval jakousi neosobitost, zde tento pocit vůbec nemám.

Webové stránky modelu: http://xotic.jp/instruments/basses/xj-series/index_e.html

A ještě obě holky spolu: